Historie

 

60. léta 20.století

Začala být doceňována nebezpečí, která hrozí velkoplošným, globálním nebo regionálním znečištěním přírodního prostředí, která by ve svých důsledcích mohla vést k nevratným změnám v terestrických i oceánských ekosystémech nebo ke globálním změnám klimatu.

 

70. léta 20.století

Vznikl program GEMS (Global Environment Monitoring Systerm) jako součást Programu Spojených národů pro životní prostředí (UNEP – United Nations Environment Programme). Na tento podnět aktivně reagovala tehdejší RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) a v roce 1975 byl vypracován a schválen technický projekt účasti členských zemí RVHP v systému GEMS. Jednalo se o tzv. východoevropský subsystém s centrem v Moskvě, který předpokládal zřízení alespoň jedné stanice regionálního charakteru v každé zúčastněné zemi.   

 

80. léta 20.století

V tehdejším Československu byl pověřen realizací tohoto úkolu ČHMÚ. Vzhledem k tomu, že žádná z existujících meteorologických stanic ČHMÚ nesplňovala požadavky na umístění regionální stanice, bylo rozhodnuto řešit tento úkol výstavbou nové stanice, specializované výhradně na monitoring kvality přírodního prostředí na regionální úrovni.  Výběru lokality observatoře byla věnována mimořádná pozornost. Z téměř 20 potenciálních lokalit byly vybrány právě Košetice. Po zpracování základní informace o zájmovém území byla počátkem osmdesátých let zahájena první měření kvality ovzduší a srážek a klimatologická pozorování v provizorní lokalitě.

 

Rok 1988

Důležitým mezníkem bylo zprovoznění objektu observatoře v roce 1988. Byla sem přenesena všechna dosud realizovaná měření meteorologických parametrů a kvality ovzduší a srážek. Observatoř se stala profesionální meteorologickou stanicí a spektrum měření se v průběhu 30 let rozšiřovalo především podle potřeb a doporučení mezinárodních programů monitoringu.

 

Přelom 80. a 90. let. 20. století

Jako stanice východoevropského subsystému GEMS fungovala observatoř necelé tři roky.  Po politických změnách na koci osmdesátých a počátku devadesátých let minulého století byla ukončena činnost RVHP a s ní zanikl i východoevropský GEMS. Observatoř však již v té době byla začleněna v dalších mezinárodních programech, které byly konstituovány více na geografických než politických základech.

 

Po roce 1991 převzaly dominující úlohu v mezinárodních vazbách observatoře aktivity pod Konvencí o dálkovém přenosu škodlivin přes hranice států v Evropě (CLRTAP) a závazků vyplývajících z členství ve Světové meteorologické organizaci (WMO).  Těžiště práce Observatoře se výrazně posunulo směrem k monitoringu a výzkumu kvality ovzduší na regionální úrovni.

 

Pod záštitou CLRTAP je realizován Program spolupráce při monitorování a hodnocení dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě EMEP (Co-operative Programme for Monitoring and Evaluation of the Long Range Transmission of  Pollutants in Europe – Kooperativní program monitorování a hodnocení dálkového přenosu znečištění ovzduší v Evropě, přecházejícího hranice států).  a program tzv. integrovaného monitoringu ICP-IM (International Cooperative Programme on Integrated Monitoring of Air Pollution Effects on Ecosystems). 

 

Rok 1991

OBK se stává součástí nově vzniklé sítě GAW  (Global Atmosphere Watch – Globální sledování atmosféry), řízené Světovou meteorologickou organizací (WMO).

 

Rok 1992

Na OBK zahájen monitoring kvality ovzduší v rámci AIM (automatický imisní monitoring).

 

Rok 2001

Profesionální meteorologická stanice byl kompletně automatizována.

 

Rok 2006

Po vstupu České republiky do EU je Observatoř Košetice, zejména díky své poloze a dlouhé homogenní řadě měření, zapojována i do evropských projektů monitoringu a výzkumu. Projekt  EUSAAR (European Supersites for Atmospheric Aerosol Research – Síť evropských „superstanic“ pro výzkum atmosférických aerosolů) umožnil vybavení moderní přístrojovou technikou pro monitoring atmosférických aerosolů a integroval nás od prestižní sítě.

 

Rok 2011

Projekt EUSAAR pokračuje v rámci šířeji koncipovaného projektu ACTRIS (Aerosols, Clouds, and Trace gases Research Infrastructure Network). Projekt probíhal v letech 2011–2015.

 

Rok 2013

Podepsáno memorandum o spolupráci  na Observatoři Košetice v rámci projektu ACTRIS mezi: ČHMÚ, Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. (ÚVGZ), Ústavem chemických procesů AV ČR, v. v. i.  (ÚCHP) a Masarykovou univerzitou.

Dokončena výstavba atmosférického stožáru ÚVGZ v bezprostřední blízkosti OBK.

 

Rok 2014

Podán návrh na velkou výzkumnou infrastrukturu ACTRIS – účast České republiky (ACTRIS-CZ).

 

Rok 2015

Projekt ACTRIS pokračuje nástupnickým projektem ACTRIS-2 (2015–2019)

ACTRIS na cestovní mapě ESFRI

ACTRIS-CZ na cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur ČR. Zároveň je rozhodnuto o finanční podpoře na období 2016–2022 z prostředků Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na velké výzkumné infrastruktury

 

2015–2016

Komplexní rekonstrukce objektu Observatoře Košetice, která výrazně zkvalitnila podmínky pro uživatele výzkumné infrastruktury. 

 

Rok 2017

Konsorcium ACTRIS-CZ je součástí projektu ACTRIS PPP (2017–2019), jehož cílem je připravit nebytný organizační rámec pro vznik panevropské výzkumné infrastruktury ACTRIS.

Partneři projektu