Meteorologie

 

Meteorologická měření a pozorování

Observatoř Košetice je krom pracoviště úseku Ochrany čistoty ovzduší  současně profesionální meteorologickou stanicí.
V rámci profesionální meteorologické sítě provádíme měření široké škály meteorologických prvků.

 

Synoptické měření zahrnuje následující veličiny: teplota vzduchu, tlak vzduchu, tlak par,  vlhkost vzduchu, teplota rosného bodu, rychlost a směr větru, úhrn a druh srážek, délka slunečního svitu, dohlednost, stav a průběh počasí, oblačnost – druh, stupeň pokrytí oblačnosti,  teplota půdy (hloubky 5, 10, 20, 50, 100 cm), vlhkost půdy (hloubky 7, 25 a 75 cm), výpar, výška nového sněhu; maximální, minimální a přízemní teplota. Tyto hodnoty jsou odesílány každou hodinu do Centrálního prognózního pracoviště v Praze a slouží jako podklady pro předpověď počasí.
 

Klimatologické měření má nižší rozsah měřených prvků: teplota vzduchu, tlak vzduchu, vlhkost vzduchu, rychlost a směr větru, úhrn srážek, délka slunečního svitu, dohlednost, oblačnost – druh, stupeň pokrytí oblačnosti,  teplota půdy (hloubky 5,10, 20, 50 a 100 cm), výška nového sněhu, výpar. Hodnoty jsou měřeny v klimatologických termínech 7, 14 a 21 h.

stanice_AMS_AMS1

Obr.1 Přehled automatizovaných stanic s kontinuální obsluhou profesionálního meteorologa.Červené čtverce označují automatické meteorologické stanice. Obsluhu zabezpečuje profesionální meteorolog, provoz zajišťuje odbor profesionální staniční sítě (OPSS), odbor letecké meteorologie (OLM) ČHMÚ v Praze, nebo jsou pod správou Armády ČR (A ČR) či Ústavem fyziky atmosféry (ÚFA AV ČR). Hlavním úkolem jsou synoptická měření a pozorování, která jsou posílána každou hodinu ve zprávě SYNOP do centra Praha-Komořany. Součástí měření jsou i klimatologická pozorování.Světle červené čtverce označují automatizované stanice kombinovaného typu. Obsluha na stanicích je prováděna profesionálním meteorologem v rámci odboru profesionální staniční sítě ve stanovených denních hodinách. Hlavním úkolem jsou synoptická měření a pozorování, která jsou posílána každou hodinu ve zprávě SYNOP do centra Praha-Komořany. Součástí měření jsou i klimatologická pozorování. Zdroj:www.chmi.cz

Postavení meteorologické stanice Košetice v rámci ČR: 

Průměrné teploty zaznamenané na stanici Košetice v letech 1988–2017 (8,1° C) jsou téměř totožné s průměrem ČR (8,2° C). Stanice v Jihomoravském (9,2° C) a Středočeském kraji s Prahou (8,9° C) jsou v daném období teplotně nadprůměrné.
Naopak stanice v Plzeňském kraji jsou teplotně podprůměrné (7,9° C). Nejnižší průměrná roční teplota byla shodně naměřena v roce 1996. Nejvyšší průměrná roční teplota byla dosažena v rámci ČR v letech 2014 a 2015 (9,4° C). Košetice v roce 2015 naměřily průměrnou roční teplotu 9,1° C.  


Průměrné srážkové úhrny měřené na stanici Košetice v letech 1988–2017 (650 mm) jsou pod průměrem ČR (677 mm). Stanice v Jihomoravském (547 mm) a Středočeském kraji s Prahou (586 mm) jsou v daném období srážkově podprůměrné. Nejvyšší průměrné úhrny byly měřeny v Libereckém (860 mm) a Moravskoslezském kraji (798 mm).
Srážkově nejchudší rok byl 2003, kdy celkový průměrný úhrn v ČR byl pouze 504 mm. Mezi srážkově vydatným rokům lze zařadit roky 2002 a 2010.


Pro stanici Košetice je charakteristický dominantní západní směr větru, stejně jako u dalších stanic např. Tušimice, Kocelovice, Kostelní Myslová, Milešovka a Hradec Králové.  V ČR nalezneme stanice, jejichž převládající směr větru je jihozápadní (např. Cheb, Plzeň-Dobřany, Churáňov, Praha-Ruzyně, Ostrava-Mošnov), severní (Krnov) či jižní (Svratouch).


Největší množství bouřek připadá na červen a červenec (průměrně okolo 3,5 dne v měsíci) stejně jakou ostatních stanic. Třetí nejčastější výskyt bouřek je v květnu, což můžeme pozorovat i u jiných stanic (např. Hradec Králové, Luka, Přibyslav, Červená, Mošnov, Liberec). V ČR však bývá častěji třetí měsíc s největším počtem bouřek srpen (např. Kocelovice, Churáňov, České Budějovice, Svratouch, Karlovy Vary).


Nejčastěji se na stanici Košetice vyskytují mlhy v říjnu a listopadu (průměrně přes 6 dní v měsíci), podobně jako na stanicích Ústí nad Labem-Kočkov, Liberec, Karlovy Vary. Nejmenší počet dní s mlhou připadaná na červen a srpen.

Zdroj: ČHMÚ; TOLASZ, Radim, et al. Atlas podnebí Česka. Prague: ČHMÚ, UPOL, 2007 

Výsledky: 

Průměrné roční teploty a srážkové úhrny 1988–2017.                          Srovnání průměrných měsíčních teplot v jednotlivých dekádách 1988–2017.                                                    Srovnání průměrných měsíčních srážkových úhrnů v jednotlivých dekádách 1988–2017.

Průměrné roční teploty a srážkové                     Průměrné měsíční teploty v dekádách 1988–2017.                   Průměrné měsíční srážkové úhrny v dekádách 1988–2017. 
úhrny 1988–2017.
 

Počet tropických, letních, mrazových, ledových a arktických dnů 1988–2017.                             Počet dni se sněhem a výška sněhové pokrývky 1988–2017.                                                    Průměrná délka slunečního svitu 1989– 2017.

Počet charakterizovaných dní 1988–2017.         Počet dni se sněhem a výška sněhové pokrývky 1988–2017.    Průměrná délka slunečního svitu 1989– 2017.

 

Průměrné počet dní s výskytem mlhy  2001–2017.                                    Průměrné počet dní s výskytem bouřky  2001–2017.

Průměrný počet dní s výskytem mlhy 2001–2017.   Průměrný počet dní s výskytem bouřky 2001–2017.

Partneři projektu